Volltext Seite (XML)
*f 316 ł~* • • „„Haj““, dźeše duž wotroek, „„to wĕrić žno chou, Wĕc kćžda pak zamysl ma wuĕinjenu — Kak doiho to traje, zo pojĕdli smy? A dźĕlać je wot ranja do slepej’ ćmy! By dyrbjař štć cyJy dz'eń jĕsć a tež pić, To bćrzy tak pomałku dyrbjato hić, — Haj, na to wam slowo a wopismo dam — Kaž rĕzanje, kalanje pod kćlnju tam ““ (is Pruha. (Tydź. Now. 1813, 19S.) Wonn zu meim Schatzerl kommst. w , -- y -*» a *>-~i Hdyž so praša, hdz'e ja sym: Zo sym hišće w košli! Přińdźeš k njej a praša će, Kak so mi dźe tudy, Rjekń, zo dawam prajić jej: Po dwĕmaj přec’ takle! Přińdźeš k mojej holiĕcy A će wona praša, Što jej dobroh’ prajić dam, To praj: W mlćcy caJty! Přińdźeš k njej a praša će, Haĕ mam žanu druhu, To rjekń, zo jej prajić dam: Zo mam wjac’, haĕ jenu! ■M- iřińdźeš k mojej holiĕcy,