Volltext Seite (XML)
-I- 805 -4- *~i -H Duř, mužo Boži, na tebje Tež naše wOčko pohladnje A radosć mamy sobu Na dźensnym złotym swjedźenju, Kaž na wšĕm miłym wjedźenju, We kotrymž BOh bĕ z tobu. Naš dźakny wopor bratřimy Z tym twojim za wšĕ dobroty, Kiž ty wot Boha zhoni; Wćn tež će dale přikrywaj, ći strowosć, mĕr a hnadu daj, Twćj škit po kOždej stroni. TwOj luby dom a winica, Kaž cyła swOjba potomna Će hišće dołho skhowaj BOh pak će k palmam dobyća A k mytu swĕrnoh’ pastyrja Po swjatoku dom wołaj ! (Septomber 1866.) * K česćiwemu dopomnjeću jeje excellency njebo knjenje hrabiny a generaloweje z I^iescłi. nad ŁTjes'wa.čićLłom. atd. zemrje dźeń 19. meje 1866. §to Njeswačilske zwony zrudnje zwonja Z tak zrudnym ertom rĕčniwym? Kom’ płaća sylzy, kiž so ronja Za kašćom w ćahu swjatoĕnym? Hlej, kajki je to přewod ludny, Praj, koho k mĕrej wunjesu? Ach, cyły serbski kraj je zrudny Wo sławnu lubu Serbowku.