Volltext Seite (XML)
138 ■ $■* To wĕrne rjane přemĕže A dobyda so zmocuje! <ie.|7. isss.) * 107. Woslica a jeje synk. ^Hfĕslica mać před poł lĕtom Wumĕła bĕ wĕslatko. Horda dźeše před wšĕm swĕtom: „Št6 ma synka tajkeho? Nĕšto wulke přichodnje Budźe wĕn, to wĕste je.“ Lĕdma je poł lĕta stary, Hižo słomu wot syna Rozdźĕlić wĕ! kajke dary! Jeho česć b’dźe wulkotna. — Rĕče dar wćn najskerje Hišće nĕhdy dostanje. Kĕžde dźĕćo poskakuje, Kaž hdźe jeho wohlada, Hižo nĕtk joh’ poplacuje, Chce joh’ mĕć a zawoła: „Nanko, maći, kupće dha Mi toh’ lesnoh’ wĕslika.“ Njezmĕje-li tež dar, spĕwać Kĕrluš knjeza swojeho, Budźe ruć a haru dźĕłać — Njezhonjenym trašidło, ł 4