Volltext Seite (XML)
HE- 137 -5- - Chor ptačkow meju khwali; A khodźili a stali Su ludźo tam a pos’chali Na pišdele a huslički. To mĕchinošeř pytnywši So hnĕwaše a pomysli: O didlowarjo, huslerjo, Wam zda so wĕsĕe Bĕh wĕ što; Ja lĕpje zaĕahuju, Hdyž zapiskam a duju — A hnydom wĕn tam započa So mĕcnje drĕĕ a ruĕ I A. Hłĕs jeho ruba po lĕsu, Hač zarža w kĕždym kuĕiku. Wĕn mĕni, zo Apollo je, Hdyž před nim wšitko wotmjelknje — „Tu słyšiĕe", wĕn dźeše, Sto lĕpše we mni tčeše“; Kak so koncert pak spodobał — To njej’ chronista wopisal. * * * Nam na torhošĕu žiwjenja Tež mnohe hłosy zaklinča A jedyn přemo druheho Tu k wažnosći chce přinjesć so; Praj, kotry přewažuje A wšitke přewyšuje? — fr X-f