Volltext Seite (XML)
CARL MARIA WEBER: Öarostfelec — pfedehra GERHARD ROSENFELD: Koncert pro housle a orchestr Sostenuto. Allegro molto Adagio Allegro. Sostenuto Piestävka JOHANNES BRAHMS: III. symfonie F dur, op. 90 Allegro con brio Andante Poco allegretto Allegro. Un poco sostenuto RICHARD WAGNER: Mistri pevci norimbersti — pfedehra DRÄZÖANSKÄ FILHARMONIE Sölista: GUSTAV SCHMAHL — housle Dirigent: HORST FÖRSTER Dräzd'anskä filharmonie byla zalozena v ro- ce 1870. Po druhe svetove välce vystupovala temef ve vsech evropskych zemich i v Cinske lidove republice. Toto povälecne üdobi je spja- to se jmenem prof. Heinze Bongartze, ktery v cele souboru stäl sedmnäct let. Lonskeho roku pfevzal jeho funkci prof. Horst Förster, sef orchestru v Halle n. S. Je nositelem Vlas- teneckeho fädu za zäsluhy a Händelovy ceny. Gustav Schmahl je laureätem hudebni souteze v Bukuresti, nositelem umelecke ceny NDR. Od roku 1953^Ky se stal kaÄkertnim mistrem symfonickeho^ffchestru be^Wskeho rozhlasu, podnikl cetnä koncertni turne do fady evrop skych zemi i na Blizky vychod. Jmeno Carl Maria W e b e r a (1786 az 1826) je nerozlucne spjato s jeho nejslavnejsi operou Carostfelcem. Toto dilo se stalo poj- mem raneho nemeckeho romantismu, je zivym pfikladem romantickeho uvolneni pfisnych fo- rem odklonem od stfizliveho, chladneho rozu- mu do hlubin lidskeho srdce, lidskeho citu, obohaceni melodiky i harmonie, kterä se stä- vä dülezitym vyrazovym prostfedkem. Je pfi kladem romantickeho horoväni pro pflrodu, jeji tajemnost a kouzlo, pfikladem prudkeho pronikäni lidoveho zivlu do tematiky i hudeb- niho vyjädfeni. Pfedehra k opefe je symfo- nickym vyjädfenim obsahu cele opery. Üvod pfedehry lief baladickou näladu lesa, tisnivy, tajemny motiv Samielüv a prosebny motiv ne- sfastneho M^fe jsou tero^k dramatickeho konfliktu, hlaWi allegrovy motiv je temnym obrazem hrüz Viel sluje. Solo klarinetu ohläsi melodii Agätina zpevu, kterä v trlumfälnim C dur ukoncuje dilo tak radostne, jako vitez- stvim dobra nad ziem konci celä Weberova opera. Gerhard Rosenfeld (nar. 1931) se venoval hudbe az po dokonceni zäkladniho skolniho vzdeläni. Nejprve to bylo Studium klavirni hry, pozdeji hudebni veda na Hum- boldtove universite v Berline. Kompozici zacal studovat v roce 1953 ve tfide Rudolfa Wagne- ra-Regenyho na Vysoke hudebni skole a ukon- cil u Hanse Eislera a Leo Spiese v mistrovske tfide Nemecke akademie umeni. Nyni se Ro senfeld venuje jednak kompozici, jednak lek- torske cinnosti v mezinärodni hudebni knihov- ne v Berline. Z nejzävaznejsich jeho skladeb uvädime symfonickou orchesträlni Trilogii, Variace na bretanskou lidovou piseh, Diverti mento pro komorni orchestr, smyccovy kvin- tet, sborove Ezopovy bajky aj. Koncert pro housle a orchestr vznikl v roce 1963 a je ve- novän Gustavu Schmahlovi. III. symfonii Johannesa B r a h m s e (1833—1897) provedl poprve 2. prosince 1883 ve Vidni Hans Richter. Tenkrät byla nazväna „nejbrahmsovatejsim“ jeho dilem — v dobrem smyslu kruhem pfätel, ve spatnem temi, kdo nepochopili. Tem, ktefi skladateli odpirali vsechen talent, patfila slova Brahmsova pfite- le, chirurga Billrotha: „Brahms je pro jedno- ducheho posluchace pfilis moeny, bohaty, ni- terny.“ V dile se stfidä urcitä drsnost a medi- tativnost s utesenou zpevnosti, blizke lidove pisni. Vzdorne, hlavni tema I. vety je posta- veno na sledu tonü f — as — f. Podle nekte- rych informaci je to zämerne vybudovanä va- rtanta hudebniho hesla mladeho Brahmse f — a — e (frei, aber einsam). Zpüsob schuman- novskyeh kryptogramü mel snad tedy vliv na tema tohoto dila. Protipölem tohoto tematu vzdoru je milostny motiv, upominajici na vy- razovy okruh autorovych „Liebesliederwal zer“. Klidne, pastorälni andante vystfidä III. veta, vzniklä pry z näcrtkü scenicke hudby ke Gosthovu Faustovi. Tanecni nälada s chveji- vou melancholii upoutä zfejmou ptibuznosti s hudbou Dvofäkovou. Velkolepe finale pro- jde podivuhodnym zdrojem od dusne a ütoene nälady üvodu az k pozvolnemu vyjasneni a vi- teznemu klidu. V roce 1867 dokoncuje ve Svycarsku R1- chard Wagner (1813—1883) operu Mis tfi pevci norimbersti. Mä ve skladatelove tvor-