Volltext Seite (XML)
Letos cekd Kurta Masura cesta do Ru- munska, pristi rok do SSSR, Holandska, Mexiko a Jizni Ameriky. CARL MARIA VON WEBER 1786-1826 OBERON — predehra „Oberon" je labuti pi'sni Weberova zi- vota a tvorby. Dva mesice po prvnim provedeni teto opery nebyl Weber jiz mezi zivymi. Nadevsechno vynikä pre dehra k opere, mistrovske symfonicke dilo, nejbohatsi a nejpüsobivejsi z tri slavnych Weberovych predeher k „Ca- rostrelci", „Euryante" a „Oberonu". Zdä se byt nepochopitelne, ze toto skvele formälne vyresene a barvite dilo vytvo- ril Weber jiz tezce nemocen a vycerpän pred svou tragickou smrti. Jen v me- lancholii hlavnich myslenek jako by se hldsil jeho smutek a üzkost. Signal lesniho rohu - kouzelneho rohu Oberona, krdle vil zahajujici prede- hru, zni tajemne a teskne. Stejnou nd- ladu mä i zpev viol v rozsdhlem volnem üvodu predehry. Typicke weberovske allegrove tema zni energicky a vzrusene a lief pfekdzky, jez musi v ceste za Re- zii prekonävat Hüon z Bordeaux, vevo- da Guiennsky. Vedlejsi tema, slavnd Weberova melodie, plnä vrouciho a vzruseneho citu, je Hüonova modlitba za ochranu jeho Idsky. Svet Oberona a jeho rise vil, svet vevody Hüona i orientdlni kolorit rise Haruna al Rasida a jeho deery Rezie ozivaji a zdpasi s moci zla ve Weberove predehre, jez svymi myslenkami je uz vlastne bohatou romantickou symfonickou bdsni. LUDWIG VAN BEETHOVEN 1770-1827 KONCERT C. 4 G DUR PRO KLAVIR A ORCHESTR, op. 58 Klavirni koncert c. 4 G dur je predpo- sledni z Beethovenovych koncertü. Üko- lem orchestru neni tu jiz jen doprovd- zet sölistu a doddvat lesku jeho virtuos- nimu vykonu. Rozsireny orchestr md v tomto dile dülezity podil na celkovem hudebnim projevu a je zvukove i mys- lenkove od söloveho ndstroje ostre od- lisen. Vsechny tri vety tohoto mistrovskeho a slavneho dila, mekkym püvabem, nez- nosti a pfitom stale uplatnovanou ci- tovou vdsnivosti pripominajici Houslo- vy koncert D dur (rovnez z roku 1806), ukazuji esteticke zdsady Beethovenovy koncertni formy s mimofädnou jasnosti. Forma je zcela origindlni. Klavir zacind prekvapive sdm hlavnim tematem bez doprovodu orchestru. Teprve pak pfe- jimd slovo orchestr, dävaje tematu zce la novy vyraz. Krätkou pomalou druhou vetu tohoto koncertü prirovndval Liszt k Orfeovi, kroticimu svou hudbou di- voke selmy. Md skutecne velmi drama- ticky ücinek. Ostry a s neüprosnym klidem postupujici staccatovy rytmus orchestru je stfiddn neznymi a tise na- rikavymi akordy klaviru. Jako by ani ne- bylo mozno rdzem prerusit dojeti, jez püsobi pomald veta, zacind Beethoven Finale koncertü rafinovane v pianissi- mu a teprve zvolna rozviji vesely a vtip- ne zivy rdz mistrovskeho ronda. Sladke druhe tema se ozve nejprve v klaviru nad hlubokym tönern violoncell. Realis- ticky obrdzek vsedniho zivota vrhä na predchozi sen hudbou skotaciveho a furiantskeho Finale ostre denn! svetlo. JOHANNES BRAHMS 1833-1897 SYMFONIE C. 1 CMOLL Brahmsovo dilo, vtelene do klasickych forem, predstavuje nejvyraznejsi typ pozdniho nemeckeho romantismu. Brahmsovo klasicke zamereni ukryvalo v sobe filosofii druhe poloviny 19. sto leti, zalozenou na zivotnim pesimismu a resignaci. Na I. symfonii zacal pracovat v letech 1854—55. Symfonie je ctyrvetä, ale obe vnitfni vety, druhd a treti, jsou pomerne krdtke. To proto, aby se tim slavnost- neji mohlo rozepnout dvojkridli obou krajnich vet. Uvodni veta symfonie se vyznacuje bo- hatym zpracovdnim vdsnive hlavni mys- lenky. Druhd veta näs uvddi do svet- lejsich oblasti; hned na poedtku ozve se v hoboji, pozdeji v sölovych houslich tema, plne düvery. Veta vyznivd utesu- jicim dvojzpevem housli a lesniho rohu. Tret! veta predstavuje nejklidnejsi bod cele symfonie, zatimco ctvrtd veta pri- ndsi opet jako na zaedtku energicky rozmach, vuli k zäpasu i optimismu. 10. MEZINÄRODNf HUDEBNf FESTIVAL MARIÄNSKß LAZNis 27. 5. - 8. 7. 1967 Strdz 107 - 2384 67 P-02'71860
