Úvod. mohla býti vydána tiskem. Sluší podle pravdy tu vzpomenouti také horlivé péče p. jednatele Historického Spolku Dra. Vojt. Nováčka. Výbor Historického Spolku vyrozuměl, že je nezbytná potřeba přede vším jednotného řízení přípravných prací podle určitého, základního sché matu. K urychlení svěřil řízení přípravných prací výbor Historického Spolku podepsanému a na uhrazení honoráře za práci pro sběratele opatřil r. 1896 200 zl. ze spolkové pokladny a mimo to 200 zl. dpstalo se Historickému Spolku od I. a III. třídy sl. České Akademie k témuž účelu (na bibliografii). V r. 1897, kdy věnovala sl. Česká Akademie 300 zl. a Spolek historický tolikéž na honorování sběratelů, postupovaly přípravné práce ještě rychleji. Soustavně a stejnoměrně řízená tato činnost byla od měněna rychlým vzrůstem chystaného materiálu. Nebudiž mi vykládáno za neskromnost, nazývám-li posud nashromá žděný materiál ohromným. Kdo si představí, že po čtyři léta sbíralo výpisky přes padesát sběratelů, určitým vedením pročítali kde jaký časopis, vydávaný v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a pak v cizině, pokud bylo potřeba, snadno pak uvěří, co se vykoná silami takto spojenými, s jejichž výsledky jednotlivec, třebas vynikal výbornou podrobnou znalostí literatury pro některou dobu a z některého oboru historického, nemohl by se nijak měřiti. Sebrání tohoto materiálu od jednotlivce samotného vyžadovalo by několik věků lidských. To jest samozřejmé. Tím větší zásluha přísluší vý boru Historického Spolku, že se účinně ujal zahájení prací přípravných a opatřil jednak z vlastních prostředků, jednak štědrou podporou České Akademie peněžité prostředky sběratelům látky, aby se mohlo s přípra vami rychle pokračovati. Materiál vzrůstal a vzrůstá. Šlo o to, aby rozvrh příští Bibliografie české historie byl v hlavních rysech vypracován. Podepsaný prostudoval nejdříve všecky práce, jež se týkají theoreticky i prakticky Bibliografie histo rické. Ze všech těchto prací tanulo podepsanému především na mysli vzorné uspořádání výborné knihy Dahlmannovy, doplněné od Waitze, (Quellenkunde der deutschen Geschichte). Vyličovati přednosti tohoto vzoru před ostatními pracemi příbuznými bylo by od místa. Také Finklova bibliografie historie polské a roztřídění v známé Jastrovově publikaci»Jahresberichte d. Geschichts- wissenschaft« a v ní zejména Horčičkovy a Groligovy přehledy historické literatury poskytovaly vítané poučení, jakož i přišla znamenitě vhod pro celkové roztřiďování nashromážděné látky, zejména pro oddělení X. (Dějiny právní) a XI. (Státní vědy), pečlivě a přehledně sestavená kniha »Schéma des Realkatalogs der Koniglichen Universitáts-Bibliothek zu Halle«, Leipzig 1888, doporučená podepsanému od p. skriptora Dra. J. Peiskra v Št. Hradci. Dlužno však hned předem a s důrazem vytknouti, že česká historie nedá se prostě a násilně narážeti na brdo cizích vzorů. Vzory cizí poslou žily jen v otázkách všeobecných. Ostatek bylo nutno docela samostatně promyslit! a organisovati podle svérázného vývoje historie české.
