*ł- 454 -ł* *-}•- spĕwow za serbsku młodosć", w Hdrni kowej „Čitancy z pismowstwa hornjoJužiskich Serbow“ a w H. Jordanowej „Citancy za serbske šule“, a tež do Hćrnikoweje „Serb- skeje čitanki za katholske wučeřnje“ a do wudawka „Serb- skich spĕwow za serbskokatholske šule“ su wšelake přijate. Mnohe buchu husćišo woćiĕćane, předewšĕm wot wubjerkow za serbske spĕwanske swjedźenje a wot předsydstwow serb- skich towařstwow, kaž Lumĕra a Bjesady jako blidowe spĕwy abo za druhe jich potrjeby. Wosebje pak je naš basnik tele zbĕrki wudał: 1. 1842: Krdtke kĕrluše a spĕwańĕka za serbske šule. W Budyšinje. Ze samsnym nakladom. 2. 1845—49: Bjeć „Wĕncow serbskich spĕwow“ jako tekstowe knižki (z nĕmskim metriskim přełožkom) za serbske spĕwanske swjedźenje. W Budyšinje. 3. 1855 zbĕrku bajkow: Serbske basnje (t. j. bajki), swojemu wulcy lubemu ludej podate k wužitkej a k zaba- wjenju. W Budyšinje. Z nakładom Maćicy Serbskeje. 4. 1860 a 61: Žnĕ a Nalĕćo (z Poĕasow) jako tekstowej knižcy za spĕwanskej swjedźenjej tehdyšeju lĕtow.’ 1 ' W Budyšinje. 5. 1871 zbĕrku swjedźeńskich spĕwow: So zwoni mĕr! K swjećinam mĕra pĕsnił H. Z. W Budyšinje. Z nakładom Maćicy Serbskeje. Přełožowane buchu mnohe Zejlerjowe pĕsnje a basnje do nĕmskeje a do wšelakich słowjanskich rĕĕow. Nĕmske přełožki nastachu z potrĕbnosće tekstowych knižkow za nĕmskich připosłucharjow při serbskich spĕwanskich swjedźe- njach a su pak lĕpše pak słabSe, za tym haĕ štd přełožo- waše. Přełožki do słowjanskich rĕĕow su z wjetša lĕpše, dokelž so jenož wustojni ludźo z nimi zahĕrachu. Do ĕĕskeho přełožowachu před druhimi P. Franc Doucha, t * Toksty swjateho pisma jako podłožk k duchownemu oratorijej: „l8raela trošt a zrudoba“ njejsu wot Zejlerja, kaž Jenč (Čaa. M* S. 1874, 8tr, 69) wudawa, ale wot Kocora aameho zestajane* #—