česć, khwalbu, dźak Kot z wutrobu daj jernu, Před jeho trćn Naš kĕrluš dostup k njemu, Česć jemu daj! (4 . /12 . 1855 . } Tři najrjenše kwĕtki žiwjenja. (Załirodka kwĕtkojta I., 63.) Was ist das Giłttlichste auf dieser Welt? §to swjatosć ma najwjetšu na swĕći? Što w smjertnym přebytku je žćrło mĕra? Što k jandźelam nas tu ’žno towařši? To ducha šac najkrasniši — je wĕra. Přez co smy bbjscy, z njebjes rodźeni? Što bdjscy słćdke zmili zeińsku hrubosć? Što přichod rćžowy nam zaruĕi? To zbdžne hnuće wutrobow — je lubosć. Što horjo z troštom mile polčža? Što poinha rćže sćeřpliwosće sadźeć? Što njebjo nam tu hižo wotewrja? To manna njebjeske to je: so nadźeć. (isss Lĕtne ĕasy. (Zahrodka kwĕtkojta I., 60.) Wie achOn ist der Weohsol der Zoiton. Slt<5d lĕta, o přećeljo hlajće, Kak luboznje přemĕnja so, Duž słodźić tym daram sej dajće, Kiž wusypje na kćždeho. :,: