Volltext Seite (XML)
R atholskeniu serbskenm ludej podawamy z tntej kuihu preni krdc přeložk Noweho Zakonja z přispomnjeujemi. Přičiny, zo so to tak pozdže stawa, su w zrudnyin wosudźe uašeho ludu. Zalie zhubi swoju samostatnosć, wot cuzych wjeřchow přewinjeny, přija nelnly po wulkim dźelu nĕtčišeje Nĕmskeje rozšĕrjeny serbski narod ouzu rĕč a cuzc počinki. Jeno naliladny dźĕl ludu w Hornjej a Delujej Lužicy, z wjetša na kraju bydlacy, wobkliowa swoju uarodnosć, njemĕješe pak srčdkow, wo uarodnu zdźčlanosć so starać. Powostankow pismowstwa z časa njewotwisuosće nimamy. Nabožne a drulie trĕbne rozwučenja dostawašo serbski lud, jakož tcž druhe ludy před wunamakaujom a wudospolnjenjom kuihićišća ertnje. Jara škodua za Serbow l)ĕ tež reformacija, kotraž jon rozdźĕli a zeslabi; wosebje njemožeše mjeńši dźĕl, kiž katholski wosta, za sebje ani nabožue knihi wudawać. Prĕui dotal znaty serbski katechismus wuda jesuit Jakub Ticin 1685 a prĕnje serbske katholske kĕrluše Jurij Swĕtlik 1696, kiž tež cylu bibliju 1688—1711 přeloži a prĕnje perikopy 1720 ćišćeć da. Biblija pak so w ćišću wudać njemožeše, dokelž katholskich Serbow bĕ přemala horstka. Z toho pak, zo katholscy Serbja dotal přeložk Swjateho Pisma njemĕjachu, ujesmĕ nichto sudźić, zo sebi katholska cyrkej s. Pismo malo waži abo wšĕdncmu ludej w nim čitać zakazuje, jakož jej to njewĕdomni ludźo dźensa hišće porokuja. Wot najstaršich časow buchu cyłe S. Pisma a jenotliwe dźĕle wotpisowane a wukladowane, a katholski lud znaješe wĕste dźĕle, wosebje tamne, kotrež so při zjawuych Božich službach naložowachu, z hlowy. Njeličomnc wotpiski S. Pisma namakamy w knihownjach. Z wunamakanjom ćišća wuži katholska cyrkej tež tćnle přihodny srĕdk k dalšemu rozšĕrjenju S. Pisma, kotrež so přecy a přecy z nowa wudawaše a to nic jeno we laćanskej cyrkwiuskej rĕči za zdźĕlanych, ale tež w ludowej rĕči. Zo bych jeno na wudaća w nam najbližšej nĕmskej rĕči dopomuil, je před reformaciju 17 wšelakick přeložkow cyłeho s. Pisma znatych,