Volltext Seite (XML)
S. Mateja, 17. 29 27. Pretož Syn člowjeka přińdźe we krasnosći swojelio Wdtea ze swojimi jan- dźelemi, a teluly wotplaei koždenm po jeho skutkaeh. j ap . sk. 17, 31; liomsk. 2, 6. 28. Zawĕrno praju wani: >Su nĕkotři injez tudy stojaeynii, kotřiž smjerće nje- woptaju, liaĕ wuhladaju Syna ĕlowjeka přikhadźaeelio we swojim kralestwje.* Mark. 8, 39; Luk. 9, 27. STAW XVII. Klirystusowe překrasnjenje na horje, wo kotrymž maju wueownicy mjelčeć, doniž wot mortwych njewstanje. Praji, zo Elias přińdźe, haj zo je liižo přišoł, mjenujcy Jan křćenik. Namĕsač- neho lićlčeca wustrowi, kotreliož japoštołowje słabeje wĕry dla wustrowić mćhli njebĕcliu, a pokaza jim, kajkeho počinka maju być. Wĕšći swoje ćerpjenje; zapłaći za sebje a za Pĕtra dwćjnu drachmu po namakanju statera w ry- bowej lmbje. A. po šesći dnjaeh wztt Jĕzus Pĕtra a Jakuba, a Jana, jeho bratra, solni a do- wjedźe jicli w stronu na wysoku lioru. Mark. 9, 1; Luk. 9, 28. 2. A bu překrasnjeuy před nimi. A jeho wobliĕo swĕtleše so jako slćmeo, jelio dra- sta pak bu bĕla jako snĕb. 3. A hlej, zjewištaj so jim Mćjzes a Elias, a rĕĕeštaj z nim. 4. Pĕtr pak wotmolwjejo rjekny Jĕzu- sej: Knježe, dobro je nam tudy być; chceš-li, sĕinimy tudy tři stany, tebi je- dyn, Mćjzesej jedyn a Eliasej jcdyn. 5. A hdyž won hišće rĕĕeše, hlej, wobda jich swĕtla mrdčel. A hlej, hlćs z mrć- ĕele, kiž jtraji: Tćnle je mćj lubowany Syn, na kotrymž mam swoje spodobanje; toho posluchajće! wyše 3, 17. 0. A to słyšawši padźeeliu wtiĕowniey na swoje wobliĕo, a nabojachu so jarti. 7. A Jĕzus přistupiwši dćtkny so jieh a rjekny jim: Wstaiiće a njebćjće so. 8. Pozbĕhnywši pak swojoj woĕi njo- widźaehu nikoho, haĕ Jĕzusa samoho. 9. A lulyž z hory dele dźĕehu, poruĕi jim Jĕzus prajo: Njepowĕdajće nikomu widźenje, haĕ Syn ĕłowjeka wot mortwyeli wstanje.* 10. A wuĕownicy woprašaelm so jelio prajiey: Cohodla pak pismawuĕeni praja, zo ma Elias prjedy přiiić?* Mark. 9, 10. 11. Wćn pak wotmołwjejo rjekny jim: Elias wšak přiiidźe a wobnowi wšitko. 12. Praju pak wam, zo je Elias liižo přišoł, a njepćznachu jełio, ale z nim sĕi- niehu, štožkułi ełieyehu. Tak zmĕje tež Syn ĕłowjeka wot niełi ćerpjeć. Wyšc 11, 14; 14, 10. 13. Tuž zrozymicłm wuĕowniey, zo je wo Janu křćeniku k niin rĕčał. 14. A lidyž bĕ k ludej přišoł, přistupi k njemu ĕłowjek, kotryž před nim na ko- lena padny, prajo: Knježe, smił so nad mo- jim synom, dokelž je namĕsačny, a ma zlĕ ćerpjeć; přetož ĕasto pada do wolmja a husto do wody* Mark. 9, 16; Luk. 9, 38. 15. A přiwjedźech jelio twojim wu- ĕownikam, ale njemćžachu jełio wu- strowić. 16. Wotmołwjejo pak dźeše Jĕzus: O njewĕriwy a wrćtny splaho, kak dołlio budu z wami? kak dołho was znjesu?* Přiwjedźće jeho sem ke nmi. 28. lu je mĕnjeue: wćn přińdźe, zo by dueliownje knježił nad swĕtom přez swoju cyrkej, a wosebje, zo by sudiił Jeruzalem ze zapusćenjom, kotrež su nĕkotři japoštołowje a druzy, kotřiž bĕchu při nim, woprawdźe hišće za žiwjenje dočakali. XVII. 9. Potom njetrjebaše so wĕzo bojeć, zo zechce jeho lud swĕtneho krala sčinić. — 10. Wučownicy znajachu wučbu pismawučenycli, zo Elias před Messiasom přińdźe, dokelž wĕšćenja profetow po pismiku zrozymichu. Z tej samej zamołwjacliu swoju njewĕru, prajicy, hdyž hišće Elias přišoł njeje, tak Jĕzus njemćže Messias być. Jezus na to swojich wučownikow powuči, prajo: To je wĕrno, zo ma Elias přińć, ale won je hižo přišoł; tola njejsu jeho spćznali, a su z nim činili po^ swojim spodobanju; Jan křćenik je slubjeny Elias a jelio su morili, a runje tak sčinja ze Synom ełowjeka. 14. t. r. ma padawu khorosć, kotraž na čłowjeka wosebje při mesaekowym přemĕnjenju přikliadźa. — 16. Porok płaći nanej a synej, ale tež wučownikam.