Volltext Seite (XML)
S. Jana, 16. 163 6. Ale dokelž sym to k wam rečal, je zrudoba napjelnila wašu wutrobu. 7. Ale ja wam prawdu praju: Wužitne je wam, zo ja du; přetož njewoteńdu-li, njepřińdźe Pokojieeř k wam; woteńdu-li pak, posćelu jeho k wam. 8. A hdyž wńn přińdźe, přepokaže swet wo lirĕše, a wo sprawnosći, a wo sudźe. 9. Wo lirĕše mjenujcy, dokelž do mnje wĕrili njejsu;* 10. Wo sprawnosći pak, dokelž k Wńt- eej du, a mje njebudźeće wjacy widźeć;* 11. Wo sudźe pak, dokelž je wjeřch tutoho swĕta hižo wotsudźeny.* 12. Hišće wjele mam wam prajić, ale njemńžeće to nĕtko znjesć. 13. Hdyž pak přińdźe tńn Duch wĕr- nosće, nawuči was wšitku wĕrnosć; přetož njebudźe rĕčeć sam wot sebje, ale štož- kuli wuslyši, budźe rĕčec, a štož je při- chodne, zjewi wam. 14. Wńn mje wokrasni, dokelž wot mo- jeho wozmje, a zjewi wam* 15. Wšitko, štožkuli ma Wńtc, je moje. Toliodla rjeknycli: Wot mojeho wozmje, a zjewi wam. 16. Khwilku, a njebndźeće mje wjacy widźeć, a zaso kliwilku, a budźeće rnjc widźeć, dokclž du k W otcej. 17. Tohodla rjeknycliu nĕkotři z jcho wučownikow mjez sobu: Što je to, zo nam praji: Khwilku, a njebudzece mjc widźeć, a zaso khwilku, a budźeće mje widźeć, a: X)u k Wńtcej? 18. Tohodla prajachu, štojc to, zopraji: Khwilku? njewĕmy, što rĕči 19. Jĕzus pak spńzna, zo chcychu so jeho prašeć, a rjekny jim: Wo tom mjez sobu so prašeće, zo rjeknych: Khwilku, njebudźĕće mje widźeć, a zaso kliwilku, budźeće mje widźee. 20. Zawĕrno, zawĕrno praju wam: Wy budźeće płakać a žalosćić, swĕt palt budźe so wjeselić; wy budzece so rudźić, ale waša zrudoba wobroći so do wjesela.* 21. Žńnska, hdyž porodźa, ma zrudobu, dokelž je jeje hodzina prišla; lidyz pak dźĕćatko porodźi, njespomina wjacy na solosć wjesela dla, zo je so člowjek na swĕt narodźil. 22. Tež wy maće drje nĕtko zrudobu, ale budu was zaso widźeć, a waša wu- troba budźe so wjeselić; a waše wjeselo nichtń wot was njewozmje. 23. A na tom dnju njebudźeće so mjc woničomprašeć* Zawĕrno,zawĕrnopraju wam: Budźećc-li Wńtca wo nĕčo w mojim mjenje prosyć, da wam. Mat. 7, 7; 21, 22; Marlc. 11, 24; Luk. 11, 19; wyže 14, 13; Jak. 1, 5. 24. Dotal njejsće wo ničo prosyli wmo- jim mjenje; prošcc, a dostanjeee, zo by waše wjesolo polne bylo. 25. To sym w přirunanjaeh k wam rĕčał. (Ale) přińdźe hodźina, hdyž njebudu wjacy w přirunanjaeh k wam recec, alc zjawnje budu wam wo Wńtcu zjcwjeć.* 26. Ka tom dnju budźeće w mojim mjenje prosyć, a njcpraju wam, zo budu ja Wńtca prosyć za was; 27. Přetož Wńtc sam was lubujc, do- kelž sćc wy mje lubowali a wĕrili, zo ja jwot Boha wuńdźeeh. TT'TT I swiaty p'rez niojicl. japoštołow a jicli nastupnilcow dokonja, přeswšdči - 1# * ‘;, r ; " u “ ru ^ iSć bnaźećesopři mojej smjerći, zradować pak so nad pr.kl.adom IJucl.a swjatelio. °-k N: tom dnju, když ™ S; potajne a njezrozymliwe, njehod/.a. Wot Ducha swjateho ro/.swčtlem spoznaja Wćtca a bćzske wcrnosce jasmso.