Volltext Seite (XML)
S. Lukaš, 7. 8. 97 Hdy by tutdn profeta byl, by tež wčdźał, što a kajka to žonska je, kotraž so jeho dotka, dokelž je hrešnica. 40. A wotmolwjejo rjekny Jĕzus k nje- iuu: Symanje, mam tebi nĕšto prajić. A tdii džeše: Mištrje, praj. 41. Jedyn wĕrićel mĕješe dweju dolž- nikow; jedyn bĕ jemu dolžny pjeć stow džesatnikow a druhi pjećdźesat. 42. Dokelž pak njemĕještaj, z ĕim by- štaj zaplaćiloj, spušći wobĕmaj. Kotry pak budźe jelio bdle lubować? 43. Wotmolwjejo rjekny Syman: Mam za to, zo tdn, kotrenmž wjacy spušći. A wćn rjekny jemu: Prawje sy sudźił. 44. A wobroćiwši so k žćnskej rjekny Symanej: Widźiš tu žćnsku? Přińdźech do twojeho domu, a ty njepoda wody mo- jimaj nohomaj; ta pak ze sylzami wo- maĕa mojej nozy a wotrĕ jej zc swojimi wlosami. 45. Njewokoši mje; ta pak, hdyž zastupi, njepřesta wokošeć mojej nozy. 46. Z wolijom njcpožalbowa moju liło- wu; ta pak požalbowa ze žalbu mojej nozy. 47. Tohodla praju tebi: Jej je wjele hrĕchow wodatych, dokelž wjele lubowaše. Komuž pak so mjenje spušćuje, mjenje lubuje. 48. Wćn pak rjekny k njej: Hrĕchi su tebi wodate. Mat. 9, 2. 49. A kotřiž sobu k blidu sedźachu, poeachu sami při sebi prajić: Štć je tćn, kotryž tež hrĕchi wodawa? 50. Wćn pak rjekny k žćnskej: Twoja wčra je ći pomhala; dźi w mĕrje. STAW VIII. Jezus poweda přirunanje wo syjerju a wukładuje je swojim japostołam. Nieo njeje zakliowane t Štož by so njewozjewiło. Praji, št6 je jeho mae a Št6 su jeho bratřa. Na morju ze spanja zbu- dźeny zmĕruje wĕtr. Wobsydnjeneho wum6že wot legiona złyeli duchow, kotrymž do swini zajĕe dowoli. Z d6tknjenjom kromy jelio suknje wustrowi so žonska wot krewjećeeenja a Jairo- wa dźowka je zo słowom k žiwjenju zbudźena. A sta so potom, zo wćn khodźeše po mĕstach a mĕstaĕkach, prĕdujo a wopo- wĕdujo kralestwo - Bože; a ći dwanaćo z nim, 2. A nĕkotre žćnske, kotrcž bĕcliu wu- strowjene wot złych duchow, a wot kho- rosći: Marija, kotraž rĕka Madlena, z ko- trejež bĕ sedm* djabliskow wušło, Mark. 16, 9. 3. A Joanna, mandźelska Cliusy,* ko- tryž bĕ Herodesowy zastojnik, a Susanna a mnohe druhe, kotrež jemu ze swojim zamćženjom słužacliu. ** 4. Hdyž pak so wjele ludu zhromadźeše, a z mĕstow k njemu so přidawaše, rjekny wćn z přirunanjom: Mat. 13, 3; Mark. 4, 3. 5. Syjeř wuńdźe, zo by swoje symjo wusywał. A hdyž syješe, padźe nĕkotre při puću, a bu rozteptane, a ptaki njebja zjĕehu jc. 6. A drulie padźe na skału, a zeskha- dźawši wuskhny, dokelž włćhi njemĕješe. 7. A druhe padźe mjez ćernje, a ćernje sobu rosćechu a podusychu je. 8. A druhe padźe do dobreje zemje, a hdyž bĕ narostło, přinjese stotory płćd. To prajiwši zawoła: Štćž ma wuši k słyše- nju, njecli słyši. 9. Jeho wučownicy pak prašachu so jeho, što by to přirunanje było. 10. Wćn jim rjekny: Wam je date, znać potajnosće kralestwa Božeho, druhim pak w přirunanjach, zo bychu „widźicy njeza- přijeli, a słyšicy njezrozymili." i s . g. 9 . Mat. 13,14; Mark.4,12; Jan.12, 40; Jap.sk. 28, 26. 11. Tole pak je přirunanje: Symjo je słowo Bože. VIII. — Sedm stoji za „wjele“; djaboł skutkuje přez wšitke nakhilnosće wobsydnjenelio eło- wjeka, tak zo je tutćn cyle jeho poddan. — 3. Chusa be Ilerodesowy hospodař na jelio kubłaeh w Galileji. ** Knjez njebjes a zemje, kiž tysacy w pusćinje spodźiwnje nasyća, ponižuje so tak liłuboko, zo je wot jałmožny žiwy, kotruž jemu žćnske podawaju; wćn je spokojny w swojej khu- dobje z tym, štož jemu lubosć poskićuje. 7