Volltext Seite (XML)
Partituru Sinfonietty, kterou vydala videiiskä Universal™' edice, Janäcekdedikoval anglicke muzikolozce Rose Newmarchove, kterä necely mesic po jejim dokonceni skladatele pozvala na umelecke turne do Anglie. Den pfed premierou psal z Prahyjanäcek Zdence do Brna: „To nenijen symfonietta (!) - to je Symfonia vojenskä! Zni a püsob! to vytecne. Zitra, v sobotu, jeste na zkousce räno budu - no, na provedeni-ac räd bych züstal - nezüstanu. Nesmim s sebou hazardovat - to uz vi'm... Jsem räd, ze se mi peknä vec podahla." Nakonec byl ale Janäcek Talichovym pfistupem k Sinfoniette tak nadsen, ze po vyslechnuti zkousky (v zäpisniku si poznamenal „... Orchestrtleskal. Züstanu i na vecer.") svüj plänovany odjezd do Brna odlozila vecerniho koncertu, kde zaznela jeste Smetanova Mä vlast, se zücastnil. vystudoval konzervatof v Petrohrade a jiz od sveho mlädi udivoval nejen vyjimecnou klavirni virtuozitou, ale i svymi kompozicemi, ktere hräval (1891-1953) na Vecerech soudobe hudby. Za svou prvni zralou präci ale povazoval teprve Prvni klavirni koncert Des dur op. 10, jehoz premiera 25. cervence roku 1912 v Moskve, proväzenä bourlivymi ovacemi publika, nadchla I bäsni'ka Vladimira Majakovskeho, a to natolik, ze tehdy prohläsil: „Uznäväm ted’jedine hudbu Sergeje Prokoffeva.Jakmilese ozvou jejftöny, jakobyse do tebe opfel säm zivot, zädnä hra forem, ale opravdovy zivot, prudkä horskä bystrina nebo lijavec; nejradeji bysmu nastavil tväfazvolal: ach, jak kräsne, jeste, jeste!" Od pocätku sve umelecke drähytedypatfil Sergej Prokofjewoblasti kompozice kjejim nejvetsim novätorüm. Svym avantgardnim stylem dräzdil kritiku I publikum, a tak po case hledal üspech a uznäni' I vzahranici. Na podzim roku 1918, kdy uz mel na svem konte nejen svüj prvni houslovy koncert, zarazeny na dnesni program, ale podle denikuisvou prvnisymfonii, podobnejako uvedeny koncert psanou v tonine D dur a zvanou „Klasickä", se po nävsteve Londyna, Pafize (kde koncert Marcel Darrieux pod taktovkou Sergeje Kusevickeho 18. rjjna v Parizske opefe premieroval) ajaponska skladatel docasne usadilveSpojenychstätechamerickych. Tarn muvprosinci roku 1921 chicagskä opera poprve uvedla operu Läska ketrem pomerancüm, a protoze se di'lo setkalo s neuvefitelnym ohlasem, Prokofjevovi se tehdy otevfely dvefe do celeho sveta. Po roce skladatel pfesidlil zpet do Pafize, kde mu vsechna nove zkomponovanä dila, a to jak balety ci koncerty, tak symfonicke opusy, byla vzäpeti premieroväna - svet mu tehdy takfikajic lezel u nohou. Pak ale pfisel rok 1927, kdy Prokofjev po delsi dobe navstevuje Sovetsky svaz, a zejmena Scrjej Prokofi ev
